Opis

[CS] Dáša Lasotová („Joanna Imielska – Kalejdoskopy 2016“): Joanna Imielská věnuje ve svých dílech systematickou pozornost času; času cykilckému i lineárnimu, času a paměti...Kaleidoskopy, optické hračky, v nichž se barevné střípky přeskupují do geometrických obrazců nebo v přeneseném významu kaleidoskopy jako pestré smĕsice rychle střídajících se událostí, jsou jednou z forem, jimiž se autorka k vnímaní a prožívání času vyjadřuje. Kaleidoskop, který je znám také jako krasohled, byl vynalezen v roce 1816 skotským vĕdcem sirem Davidem Brewsterem. Je to trubka, uvnitř vyložená ze tří stran zrcadly a zakončena otočnou objímkou. Kruh, jeho otáčení, trojúhelník a nekončící trojnásobná zrcadlení – formy a principy, které Joanna Imielska využívá a rozvíjí ve svých obrazech. Kresby nazvané Kaleidoskopy se volnĕ vĕnují strukturám zrcadlení, opakování a opakování s obměnami. Jemné odlišnosti jsou vizualizovány barevnými akcenty, útržky textů, částmi rostlin. Odrážejí dřívĕjši autorčiny studie času, které využívaly fragmenty dopisů přátel, osobní kardiogramy, „krajkové“ kresby integrující koloběh přírodních dĕjů s meditativním charakterem práce ručně tvořených krajek. Obdobně, ale již s přesným dodržováním předem stanovených pravidel, uplatňuje autorka formy a principy – kruh, jeho otáčeni, trojúhelnik a nekončící zrcadlení – také v otevřeném cyklu obrazů nazvaných Mikrokosmos. Umělkynĕ pracuje s principem opakování stejných elementů – tvarů trojúhelníků uspořádaných v kruzích a zvoleném systému barev. Jejich rozložení a kolorizace jsou přesnĕ dány. Přesto nenajdeme dva identické obrazce, tak jako nenajdeme stejné vteřiny života ve kterýchkoli dvou našich dosavadních pondělcích. Trojice obrazů Duha, Hořící duha a Spálená duha vypráví příběh. Malby jsou reflexí událostí, které se odehrávaly ve Varšavě, kde v roce 2013 Julita Wójcik na náměstí vystsvěla duhu z barevných květin. Někteří lidé ji opakovaně zapalovali. Snad proto, že si tento objekt spojovali s jedním z možných symbolických významů duhy, s LGBT. Nakonec objekt zcela shořel. Vystavené malby a kresby jsou jen několika „listy“ z kaleidoskopu tvorby Joanny Imielské, Jejich prezentaci v místě, které primárně představuje vědecké obrazy vesmíru, můžeme vnímat jako logické propojení mikrokosmu subjektivní tvorby s velkou kosmickou hrou.